Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Novinka, na které pracoval i slavný konstruktér Adrian Newey počítá s poměrem 1 koně na 1 kg hmotnosti. I proto má být rychlejší než Formule 1.

O spolupráci Astonu Martin a týmu Red Bull Racing se v uplynulých týdnech mluvilo opravdu hodně. To není překvapivé, neboť projekt s interním označením AM-RB 001 se měl brzy odhalit a podle zvěstí překonat vše, co kdy neslo registrační značky. Některé spekulace dokonce naznačovaly, že vůz bude rychlejší než monoposty Formule 1 či prototypy LMP1 jezdící v sérii Le Mans. Jak se přitom nyní ukazuje, všechny tyto spekulace mířily přesně doprostřed terče.

Aston Martin dnes svou novinku konečně oficiálně odhalil, byť prozatím jen ve formě konceptu. Sériová verze se bude v některých ohledech lišit, neboť Britové stále ještě pracují na spoustě technologických detailů. Ty mají ovlivnit nejen venkovní vzhled, ale rovněž interiér, do kterého nás prozatím nikdo nevpustil. Ze stejných důvodů pak stále nebyly oznámeny finální technické parametry.

Po stránce motorické prozatím víme pouze tolik, že AM-RB 001 dostane uprostřed usazený dvanáctiválec, který nebude mít nic společného s novou 5,2litrovou jednotkou, jež pohání DB11. Namísto přeplňování přijde ke slovu atmosférické plnění, přičemž poměr výkonu a hmotnosti počítá s jedním koněm na jeden kilogram. Jelikož přitom vůz nemá vážit více než tunu, můžeme očekávat zhruba 900 až 1 000 koní.

Vyjma spalovací jednotky, kterou Adrian Newey popsal jako velmi kompaktní, dorazí také rekuperace kinetické energie inspirovaná světem F1. Prozatím však není jisté, zda jí Aston použije k urychlení akcelerace nebo také k jiným účelům. Jelikož vůz nemá klasickou zpátečku, je dost možné, že elektřina bude sloužit i k pohybu vzad. O pohyb vpřed se pak kromě motoru bude starat zcela nová převodovka.

Ani o samotné převodové skříni nám toho Britové mnoho neřekli, Newey však projevil svůj odpor k dvouspojkám, které váží okolo 150 kilogramů a jsou prostorově náročné. Nejspíše tedy můžeme očekávat pouze jednu spojku, kterou jistě doprovodí pádla pod volantem. Více bychom se ale měli dozvědět časem, neboť Newey prozatím pracuje na šesté verzi návrhu a nejspíše stále ještě není na konci cesty.

Od techniky se zatím ještě vzdalovat nebudeme, i když v krátkosti zabrousíme také k designu. Aston Martin totiž neplánuje jen jednu univerzální variantu, ale dvě - čistě silniční a okruhovou. U druhé zmíněné zatím není jasno, zda dostane registrační značky, příliš s tím ale nepočítáme. Již silniční model má totiž na šířku měřit 1 900 milimetrů a okruhový dále počítá s nafouklejšími blatníky.

Nebude to ovšem jediný rozdíl mezi oběma vozy, u okruhového lze dále čekat širší pneumatiky či výraznější spoiler usazený uprostřed zádě. Ten slouží k redukování vztlaku a brání víření za vozem tak rychle, jak jen je to možné. Hned za kabinou vystupující výfuk pak bude ve stylu foukaných difuzorů směrovat horký vzduch pod zadní křídlo, čímž umocní přítlak. V produkční verzi se přitom posune dozadu.

Silniční a okruhové provedení se bude lišit taktéž podvozkem, o kterém toho prozatím mnoho nevíme. Počítat lze ale s několika úrovněmi nastavení, přičemž vůz pravděpodobně zbavený registračních značek by měl dokázat klesnout k zemi na pouhých pár milimetrů. Zároveň dorazí se širším rozvorem, pročež se asi nelze divit tomu, že právě tato varianta má být oním pokořitelem Formule 1.

Dále ale již můžeme opětovně mluvit v jednotném čísle, neboť oba modely počítají s karoserií z karbonu. Ta bude na výšku měřit méně než 1 metr, přičemž zbavena je nejen klasické čelní masky, ale také zpětných zrcátek. Místo nich dorazí digitální kamery, které budou obraz promítat na palubní desku. V roce 2018, kdy má vůz dorazit, by to již mělo být legální.

Dveře ve stylu racčích křídel se budou vyklápět vzhůru, což prý byla podle designéra Milese Nurnbergera jediná možnost, jak při nízké výšce zajistit vstup do vozu a výstup z něj. Oba pasažéři si proto po jejich odklopení nejprve dovnitř stoupnou a posléze sklouznou do skořepiny. U řidiče byl z toho důvodu instalován odnímatelný volant.

Nurnberger dále dodává, že vše zeleně lakované měl na starosti on společně s Markem Reichmannem, designovým šéfem Astonu Martin. Komponenty v šedé barvě, které tvoří především spodní část vozu, jsou pak dílem Adriana Neweyho. Ten přitom měl vše uzpůsobit optimálnímu obtékání vzduchu a tedy i navýšení ovladatelnosti.

Tím se ale dostáváme na konec oficiálních informací, pročež jen dodáme, že vzniknout má 99 až 150 exemplářů silničního modelu a 25 kusů okruhové verze. Do této várky jsou navíc započítány i prototypy, což Aston Martin uvádí do neobvyklé situace, kdy musí složitě vybírat mezi klienty, kteří projevili zájem. Celkem jich bylo přes 300.

Cena vozu zatím upřesněna nebyla, pohybovat se ovšem má mezi dvěma a třemi miliony liber (cca 65,5 až 98,3 mil. Kč). Zákazníci přitom budou muset při sepsání objednávky složit zálohu ve výši 500 000 GBP (16,38 mil. Kč). Na svůj vůz pak budou muset čekat až do roku 2018, kdy konečně vyjede z továrny v Gaydonu.

Závěrem pak jen dodáme spekulace, jenž se týkají možné účasti vozu v závodě 24 hodin Le Mans. Regulérní nasazení s ohledem na pravidla sice nepřipadá v úvahu, nicméně Aston Martin by mohl využít otevřených zadních vrátek v podobě projektu Garage 56, který umožňuje ostré nasazení inovativním modelům.

V tomto směru má přitom britská automobilka docela dobré vyhlídky, neboť v roce 2014 tímto způsobem zamířil na okruh Le Sarthe hybridní Nissan ZEOD RC. V té době přitom japonské automobilce šéfoval právě Palmer, který by tak nyní jen oprášil staré kontakty. Zda k tomu ale skutečně dojde, není jisté.

...ale zároveň umožnil Autocaru pořidit sadu exkluzivních snímků

Britové navíc zaspekulovali i na téma závodní verze pro Le Mans

Zdroje: Aston Martin, Autocar

Petr Prokopec