Autoforum

/

Foto: Ferrari

BMW se v posledních letech vyžívá v drancování slavných jmen jako M3 CSL, které loni dostalo auto, jenž je lehké leda po zavěšení na tisíc balónků plných hélia. Ferrari nyní dělá něco podobného s programem XX.

Filmů o elitářských klubech byl natočen nespočet. Povětšinou ovšem dle prakticky stejného scénáře - mezi ty nejvýjimečnější z nejvýjimečnějších se dostává někdo obyčejný, i když obdařený neskutečným nadáním. Ovšem jelikož jde o člověka, který se nenarodil se stříbrnou lžičkou v puse a stále ještě stojí nohama pevně na zemi, jsou mu mnohé praktiky proti srsti. Po počátečním nadšení tedy přichází kruté vystřízlivění, ponaučení a následně snaha onen klub zdecimovat či přivést před spravedlnost.

Je prakticky jisté, že takový osud nečeká program XX, který Ferrari spustilo v roce 2005 a v jehož rámci může jen velmi úzký okruh zákazníků vyzkoušet ty největší okruhové extrémy, jaké kdy značka stvořila. Nicméně i přesto nám po prezentaci nejnovějšího modelu spadajícího mezi tuto elitu zůstává lehká pachuť na patře. Nové Ferrari SF90 XX Stradale a Spider jsou totiž vůbec prvními vozy vyvinutými v rámci tohoto programu, jež mohou zákazníci vzít nejen na okruh, ale také na veřejné silnice.

Něco takového pochopitelně nemalou měrou rozšiřuje záběr klubu. Zároveň tu však máme značné zdevastování jeho exkluzivity a drancování slavného jména spojeného s něčím úplně jiným. Dosud totiž platilo, že do programu XX jste museli být automobilkou pozváni. Poté jste si mohli za opravdu šílené peníze koupit onen extrém, jenž vám ovšem značka ani nedovolila vzít domů. Místo toho si vzala na starosti péči o něj. A vlastně i o vás, neboť podstatou klubu je zhruba 8 až 10 okruhových dnů ročně, během nichž se o vás starají firemní technici i kuchaři.

Automobilka si na starosti bere veškerou logistiku, servisní zázemí i přepravu oněch speciálů, neboť s klienty míří na ty nejznámější okruhy světa, třeba na Nürburgring, Suzuku nebo Imolu. Za to si ovšem Ferrari nechává královsky platit, účast na každém takovém dni vychází zákazníky na 220 až 330 tisíc korun. Přesto byl zájem o účast v programu XX obrovský a o každé volné místo se praly desítky lidí, z nichž každý byl majitelem rozsáhlé sbírky maranellských koníků.

To vše je ale příchodem dvojice novinek lehce narušeno. Jak jsme již zmínili, pád klubu SF90 XX Stradale a Spider nezpůsobí. Jeho výjimečnost s nimi ale značně upadá. Zvláště když logicky muselo být přistoupeno ke kompromisům, neboť kde dříve Italové mohli zajít do skutečně nejzazšího extrému, tak dnes musí brát ohled na mnohé regulace. I proto ve finále změny oproti výchozímu SF90 nejsou až tak velké. Ostatně dojezd 25 kilometrů čistě na elektřinu zůstává stejný jako dříve.

Je ale jisté, že něco takového vás asi zajímá nejméně. Proto již zanechme úvah a pojďme si dvojici blíže představit. Začneme u výrazného zadního křídla, které se na silničním voze značky objevuje poprvé od roku 1995, kdy Ferrari vyrukovalo s modelem F50. S ohledem na něj bylo upraveno obtékání vzduchu okolo celé karoserie i pod podvozkem, načež přítlak produkovaný při rychlosti 250 km/h vzrostl ze 390 na 530 kilogramů.

Dvojité X zároveň prošlo lehčí dietou, za čím stojí hlavně redukce hmotnosti v motorovém prostoru (-3,5 kg) a nová sedadla (-1,3 kg). Kupé tak váží 1 560 kg, tedy o deset kilo méně než v případě regulérního SF90, zatímco u Spideru je třeba počítat s 1 660 kilogramy. Pohonné ústrojí oproti tomu dostalo 30 koníků navrch, nově tak produkuje 1 030 kobyl. Čtyřlitrový osmiválec posílil ze 780 na 797 koní, elektromotory pak z 220 na 230.

Veškeré tyto modifikace značnou měrou vylepšily akceleraci, na stovce jsou kupé i Spider již za 2,3 sekundy místo předchozích 2,5 s. Poté se ale již začne projevovat vyšší hmotnost otevřené verze, která dvoustovku zdolá „až“ za 6,7 sekundy, tedy o dvě desetiny pomaleji než Stradale. Jaký je pak čas obou novinek na firemním okruhu ve Fioranu, Ferrari již neoznámilo. Maximálka však má v obou případech přesáhnout 320 km/h.

Lze už jen dodat, že kupé vznikne v 799 exemplářích, z nichž každý startuje na 770 tisících Eur (cca 18,28 mil. Kč), zatímco produkce Spideru je omezena jen na 599 kusů. Cena přitom vzrostla na 850 000 Eur (20,18 mil. Kč). Není to nicméně nic ve srovnání s oněmi čistě okruhovými extrémy, které se pohybují nad hranicí 10 milionů Eur (237,45 mil. Kč). Vlastně tak není divu, že celá série byla již před premiérou vyprodána.

Zdroj: Ferrari

Petr Prokopec