Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Čekali jsme, že rok 2025 bude s obřími pokutami od Evropské unie pro výrobce aut spojen víc než jakékoli jiné dřívější období, tučné sumy převáděné na bruselská konta jsme ale čekali v souvislosti s emisemi CO2. Nakonec celá sága začíná jinak.

Začnou dnešním dnem skutečně platit cla na dovoz aut do USA avizovaná americkým prezidentem Trumpem? Jisté to s ohledem na fakt, že cla jsou pro něj pořád primárně prostředkem k dosahování jiných cílů, stále není, v tuto chvíli ale nevidíme důvod, proč měl své předchozí rozhodnutí přehodnotit. To spíš přidá další, aby konečně naplno rozjel velkou celní show, kterou sliboval před volbami.

Děsit se nové reality musí hlavně evropské automobilky, zejména pak ty, které v Americe nevyrábí téměř žádná nebo vůbec žádná auta. I kdyby ale cla nakonec zavedena nebyla, výrobci ze starého kontinentu mají stále více problémů ohrožujících jejich existenci. Vedle dopadů vlastních dřívějších chybných rozhodnutí se většina z nich musí nově vyrovnat s tučnou pokutou kterou Evropská unie udělila hned patnácti automobilkám, stejně jako zastřešující asociaci ACEA. Platit budou dohromady 458 milionů Eur, což odpovídá zhruba 11,5 miliardám korun.

Nejde tu ale o nadlimitní emise CO2, jak by kdekdo v roce 2025 čekali, ale o trest za kartelové dohody ovlivňující recyklaci aut na konci jejich životního cyklu. Nepřekvapilo by nás, kdyby tato pokuta záhy vedla k provalení mnohých tajemství a skandálů, neboť ostatní výrobce Bruselu již v roce 2019 výměnou za vlastní imunitu „prásknul“ Mercedes.

Podle komise se automobilky před patnácti lety domluvily, že nebudou vrakovištím platit za sešrotování aut, neboť to samo o sobě měl být dostatečně výnosný byznys. Zároveň také dospěly k názoru, že ve svých materiálech nebudou publikovat podíl recyklovaných prvků, což by prý mohlo ovlivnit jejich výběr. Tím byla ovšem porušena evropská směrnice 2000/53/EC, dle které poslední majitel vozu má nárok na jeho bezplatnou likvidaci, stejně jako mají Evropané právo být informováni o recyklaci u nových aut.

Jak již bylo zmíněno, na dohody s tím spojené došlo už před patnácti lety. Mercedes tak byl jeho součástí po celou dekádu, než v roce 2019 ostatní výrobce udal. Je otázkou, co přesně za tím mohlo stát, nepřekvapilo by nás však, kdyby vše mělo spojitost s tehdy novými největšími akcionáři značky. V roce 2018 totiž takřka 10 procent akcií třícípé hvězdy koupil čínský miliardář Li Shufu (dnes Eric Li, je třeba se jmenovat světově), mimo jiné také majitel automobilky Geely. Později dalších 10 procent uchvátil čínský BAIC. Co mohli noví majitelé tímto krokem sledovat, můžeme zatím jen spekulovat.

Mercedes tedy žádné pokuty platit nemusí, což nejde říci o Volkswagenu, Renaultu/Nissanu, Stellantisu, Mitsubishi, Fordu, BMW, Honda, Hyundai, Kie, Mazdě, Suzuki, Toyotě či Jaguaru Land Roveru a Opelu, stejně jako jejich (tehdejších) mateřských firmách Tata Motors a General Motors.

Koncernu Stellantis přitom byla původní výše pokuty snížena o polovinu na 74,9 milionů Eur (1,87 miliardy Kč), a to výměnou za spolupráci, ke které přistoupil po roce 2022, kdy došlo na inspekce. Stejně je na tom Opel, který tak bude platit „jen“ 24,53 mil. Eur (612 milionů Kč), zatímco u Mitsubishi byla pokuta snížena o 30 procent a u Fordu o 20 procent. Nejvíc ze všech všech automobilek bude platit Volkswagen, který do unijní pokladny odvede 127,69 milionu Eur, tedy asi 3,2 miliardy korun. To už zabolí.

Zdroj: Europa.eu

Petr Prokopec