Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Situace v automobilce, která je největším zaměstnavatelem v celém Německu, eskaluje rychle. Problémem přitom nejsou ani tak dosavadní výsledky, ale spíš to, co se na společnost žene. A čemu se po sérii špatných rozhodnutí nedokáže efektivně bránit.

O víkendu jsem zašel na oběd s jedním dlouholetým „automobilovým známým”, člověkem, kterým strávil prací v relativně vysokých pozicích v zahraničních automobilkách od 90. let téměř celý svůj dospělý život a teď je v důchodu. Hlavním tématem našich rozmluv pochopitelně nemohlo být nic jiného než eskalující krize ve VW Group, která přivedla firmu až k otevřené snaze zavírat své německé továrny. Po pár úvodních výměnách názorů jsme se na sebe podívali a téměř současně řekli: Proč dál jedou na mrtvém koni?

To, co nyní devastuje Volkswagen, trápí Ford, dělá hlupáky z šéfů Volva nebo zesměšňuje vedení GM je jedno a to samé. Jde o živelnou, ničím jiným než vlastními touhami a přáním kohokoli jiného krom vlastních zákazníků nepodloženou snahu přepřáhnout na elektrická auta, která jsou z hlediska ekonomiky vlastnictví a použitelnosti značně inferiorní ve srovnání s tím, na co jsou dnes lidé zvyklí. Jak už léta říká „motorový papež” - pokud po lidech najednou chcete, aby akceptovali v mnoha ohledech něco horšího, než co už mají, a ještě si za to připlatili, proč by to měli dělat? A i když se nějaké důvody najdou, proč by to měli dělat masově, natož pak všichni?

Každý soudný člověk už ví, že elektromobily nejsou odpovědí na otázku položenou zákazníky a už ani lidé z automobilek to nemají problém přiznat. V diskuzi na toto téma nezřídka řeknou něco jako: Dobrá, ale my museli... Nemuseli, však to někteří soustavně dokazují. Taková Toyota otevřeně říká, že raději bude platit pokuty, než aby nabízela nechtěné zboží, a přesně to mohli udělat všichni do jednoho. A mohou to udělat i dnes.

Jak prohlásil onen známý, lépe bych to neřekl: „Z toho koně mohou sesednout hned teď. Mohou říct, že to prostě nejde, vrátit se k ekonomicky racionálnímu fungování, pokuty prostě pustit z hlavy a prosperovat. Politici by to záhy přehodnotili též. A i kdyby ne, až přijde den zúčtování a zjistí se, že jejich bilance znamená nutnost zaplatit možná i desítky miliard euro Bruselu, což by pro znamenalo pro většinu firem okamžitý bankrot, říct jen: Tak nám ji dejte, pak ale vysvětlete statisícům, milionům svých voličů, proč nemají práci. Kdo si to troufne? Von der Leyen? Scholz? Fiala? Všichni budou mít bobky u zadku, aby se to nestalo a ani nedopustí, aby situace zašla tak daleko.”

Amen, přesně takto bychom postupovali my, přesně tohle jsme radili automobilkám léta zpět. Ony se ale nejen ohnuly, ony dokonce aktivisticky chtěly víc, než chtěl někdo jiný po nich. Bylo to absurdní, mělo to jasné nevyhnutelné dopady a fakt, že existují lidé, kteří automobilový svět znají jako své boty, sami v takovém postupu nevidí problém a nakonec jej i hrstka firem do nějaké míry aplikuje, svědčí o smutném faktu. Že většinu dnešních automobilek neřídí manažeři a obchodníci, ale jen účetní a vládci Excelů, jejichž vrcholnou schopností je naplánovat si podobu příští pětiletky, pokud slunce bude svítit tak, jak někdo řekl.

Do jaké míry se mezi tyto lidi řadí Oliver Blume, současný šéf VW, nevíme, na to toho zatím ukázal málo. Dříve se ve vedení Porsche choval relativně racionálně, ale ne až tak racionálně - jestli je to přesto v něm a snažil se nedráždit, nebo ani on není schopen skutečně razantních kroků, ukáže jen čas. Teď je to každopádně on, kdo třímá v rukou kormidlo Titaniku s nápisem Volkswagen Group na boku a snaží se vyhnout kontaktu s ledovcem. Situace zatím pořád není tak dramatická jako kdysi s onou lodí, ale kurs byl dávno dán. A pokud ho někdo zásadně nezmění, náraz prostě přijde. To vedení VW vidí, proto finanční šéf říká, že když se něco zásadního nezmění, firma do jednoho dvou let pojde.

Že to není legrace, potvrdil sám Blume ve včera publikovaném rozhovoru pro Bild am Sonntag. Ačkoli nelze říci, že by se vody okolo Volkswagenu stačily jakkoli uklidnit, šéf skupiny označil ekonomickou situaci firmy doslova za „alarmující”. Reagoval tím i na snahy odborů odvrátit jakékoli propouštění či zavírání fabrik, což Blume nepřímo označuje za nemožné. Situace je podle něj „tak vážná, že prostě nemůžeme nechat vše pokračovat jako dosud”, řekl mimo jiné v rozhovoru.

„V Evropě se prodává méně aut. Zároveň se na trh dostávají noví konkurenti z Asie. Dort se zmenšil a u stolu máme víc hostů,” pokračoval generální ředitel skupiny VW pro lidi srozumitelným příměrem. V tom má Blume samozřejmě pravdu, musíme ale jedním dechem dodat, že Němci se současně perou o ten svůj kus papírovými příbory, které se jim rozpadají v ruce. A které je nikdo nenutil používat jako ty primární.

Blume dále uvedl, že se celý evropský automobilový průmysl dostal do velmi složité situace, která tu ještě nebyla. „A ekonomické prostředí se stalo ještě složitějším, zejména pro značku VW,” řekl Blume ve zjevné narážce na kroky Německa, které si svou zelenou politikou velmi zdražilo klíčové energie, o limitech trhu práce ani nemluvě. Proto také dosavadní opatření na snížení nákladů nestačí a je třeba potupovat razantněji. „Moji kolegové Thomas Schäfer a Thomas Schmall pracují se svými týmy na dalších opatřeních,” řekl šéf koncernu, aniž by se odvážil prozradit, o co se jedná. Odhad, že to bude propouštění a zavření některých závodů, bude ale téměř stoprocentně správný.

Blumemu se přitom výše zmíněné neříká snadno, na VW mu záleží. „Jsme pevně oddáni Německu jako místu, protože Volkswagen formoval celé generace. Máme zaměstnance, jejichž dědové pracovali ve Volkswagenu. A chci, aby tu mohla pracovat i jejich vnoučata. Sám jsem vyrostl blízko Wolfsburgu. Můj otec vedl supermarket ve městě přes 30 let. A já pracuji pro koncern Volkswagen též 30 let. Volkswagen je můj domov,” říká s tím, že ho nechce položit, chce ho zachránit.

Proto apeluje na ochotu ke změně: „Jméno Volkswagen obsahuje i slovo odvážit se (v tomto případě „wagen” - pozn. red.). Musíme se znovu odvážit: Odvážit se uspět. Vrátíme značku VW tam, kam patří. VW se mnou může počítat. A já počítám s VW,” říká. To zní hezky, za nás se ale v prvé řadě musí odvážit k jednomu - sesednout z mrtvého koně, na kterém docválá akorát do p... Do pekel, samozřejmě.

I když se Blume snaží takto situaci uklidnit, někteří zaměstnanci skupiny VW už vidí, že pro některé světlo na konci tunelu dál nesvítí. Nejpatrnější je to v závodě Audi nedaleko Bruselu, o jehož konci se mluví už od začátku léta. Ve fabrice se vyrábí pouze elektrický model Q8 e-tron, o který je ale zájem podobný jako o jiná elektrická auta - je minimální. Ačkoli zhruba 3 000 lidí pracujících v továrně ve Vorstu žilo už doteď v nejistotě, jejich obavy se minulý týden opět vyhrotily, když mateřský Volkswagen oznámil, že v následujících letech se v Bruselu nebude vyrábět žádný jiný model, jak informují Brussels Times.

Člověk nemusí být génius, aby si spočítal, že když se ve „vaší” továrně nepočítá s výrobou ničeho jiného a to jediné je zralé na odstřel, žádná továrna brzy nebude. Zoufalí zaměstnanci se tak rozhodli pro dosti zoufalý čin, když ukradli klíče od zhruba 200 vyrobených aut s tím, že je nevrátí, dokud jim vedení nedá jasnou vizi budoucnosti fabriky. Dokud se tedy tak nestane, žádné nové auto závod neopustí.

Že to nepadlo na úrodnou půdu, nemusíme dodávat. Audi na podobné vydírání odmítlo přistoupit a pohrozilo tím, že podá trestní oznámení na zainteresované osoby, pokud klíče nevrátí do dnešního odpoledne. Odpovědné osoby prý umí identifikovat pomocí záznamů z kamer. Předpokládáme tedy, že klíče budou vráceny, situace se tím ale jistě neuklidní. Zaměstnanci podle odborů již v minulých dnech reagovali na prohlubující se problémy přerušením práce, čímž zabránili hladkému obnovení výroby po letní přestávce. Na příští pondělí, tedy na 16. září, pak plánují velký oficiální protest.

Nezbývá než znovu připomenout onu indiánskou moudrost: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!” Takhle jednoduché to je, tím vše musí začít, má-li se VW opravdu „vrátit tam, kam patří”, jak říká Blume. Máme ale obavu, že to je to poslední, co VW udělá.

Zdroje: Bild am Sonntag, Brussels Times, Autoforum

Petr Miler