Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Prost, Mansell, Schumacher. Tyto a další ikony F1 dokázal Senna porážet. Je tu ale muž, kterého nikdy neporazil. Toto je příběh jeho života.

Psal se srpen roku 1980 v italském Jesolu. Ayrton Senna, tehdy 20letý muž ležel u hotelového bazénu s ocelovýma očima zakalenýma vztekem. O den dříve byl poražen v jednom z nejprestižnějších motokárových závodů světa, v klání, kterému dominoval až do posledního kola.

Jeho soupeř, britský chlápek s pronikavým knírem, který vyhrál každý závod, co se ten rok jel (až na jeden, kdy mu vypověděl službu motor), stál na okraji bazénu, smál se a žertoval se svým mechanikem. Senna už dále nemohl ovládnout svůj vztek - vyskočil z lehátka, vrhl se na svého soka a shodil ho do bazénu.

Konec konců, Senna nenáviděl druhá místa. A ze všech závodníků, které nakonec dokázal pokořit, byl Terry Fullerton tím jediným, jehož nikdy nepřekonal.

Dnes je Fullertonovi 63 a žije v malém domě v britském Leicesteru se svou ženou Nildou a 11letou dcerou. Dle svých vlastních slov má velmi málo peněz a mimo motokárový svět ho zná jen hrstka lidí.

Většinu svých dnů tráví s prsty od špíny a oleje předávajíc moudrost mladým závodníkům snícím o tom, že jednou dokážou něco velkého. Fullertonův talent se nikdy nepotkal s Formulí 1 ani jiným závodním autem podobného ražení. Zanechal velkou stopu ve světě motokár, kde prokázal, že má všechno nezbytné k tomu, aby se stal legendou. A to bylo všechno.

Povědomí o něm se přece jen zlepšilo, když se v roce 2010 dostal do kin dokument „Senna”. V něm byl přehrán rozhovor z roku 1993, kde Senna - toho času trojnásobný mistr světa - šokoval média prohlášením, že nejtěžším soupeřem, proti kterému kdy bojoval, nebyl Prost, Mansell nebo Piquet, ale Fullerton.

„Přijel jsem tehdy do Evropy poprvé závodit mimo Brazílii jako stájový kolega Fullertona, Terryho Fullertona. Byl velmi zkušený a závodění s ním jsem si užíval, byl rychlý a konzistentní. Byl to pro mě velmi komplexní řidič. A bylo to ryzí řízení, ryzí závodění. Pamatuji si to velmi dobře...,” řekl tehdy Senna před objektivy v prohlášení, které v originálu můžete vidět níže.

Ayrton Senna v roce 1993, na prvním snímku při dnes památném rozhovoru

Fullerton nedávno dostal dopis od dlouholetého Sennova tajemníka, v němž vzpomínal, jak brazilský velikán F1 hovořil o Fullertonovi jako nejlepším a nejvšestrannějším závodníkovi, kterého kdy potkal. Důvod, proč zrovna v roce 1993 promluvil o svém obdivu k němu - tkvěl prý ve snaze učinit zadost všemu, co Fullerton dokázal. Prý si zasloužil uznání jako brilantní závodník, kterého se mu do té doby nedostalo.

A nešlo tu jen o to, že Senna nedokázal Fullertona pokořit. Sám Brit soutěžil i s lidmi jako Alain Prost, Nigel Mansell, Nelson Piquet a mnoha dalšími a měl skalpy všech z nich. Fullerton byl nesporným králem motokár, snad největším, který kdy žil.

To všechno vyvolává otázku: když byl tak oslnivě brilantní, nejlepší řidič, se kterým Senna kdy závodil, jediný muž, kterého Brazilec nikdy nemohl porazit, tak proč se nestal superstar v F1 jako jeho soupeři?

Abychom toto pochopili, musíme se vydat zpátky do roku 1964, kdy Fullertonovi bylo teprve 11 let.

Prost, Mansell, Senna - všichni ti se museli před Fullertonem sklonit

„Můj starší bratr Alec byl rozhodnutý, že bude závodit na motorkách,” říká dnes Terry Fullerton. „Bylo mu 17 let a moje rodina byla docela nekompromisní, táta byl dost přísný,” dodává.

Alec ale bez ohledu na to toužil závodit a během příštích pár let utrácel všechny své peníze za motorky. Když mu bylo 19, neměl prakticky nic, sotva byl schopen platit své účty. Rodiče ho prosili, aby se vrátil domů, což nakonec neochotně dělal. Po několika debatách se otec rozhodl zmírnit svou přísnost, vzal Alecovo závodění jako fakt a investoval i trochu svých vlastních peněz do toho, aby jeho nejstarší syn mohl žít svůj sen.

Tak se závodění stalo rodinnou záležitostí - táta připravoval motorky a Alec se brzy dostal do bodu, kdy byl považován za mladého jezdce hodného pozornosti, který má potenciál uspět i v první lize. Fullertonům se ale jejich svět brzy obrátil vzhůru nohama.

Den po svých 21. narozeninách měl Alec na anglickém okruhu Mallory Park strašnou nehodu, která ho stála život. To, pochopitelně, zdrtilo celou rodinu: „Bylo mi teprve 11, a stál jsem u trati, když umřel,” vzpomíná Terry Fullerton. „Viděl jsem ho v sanitce, byl to všechno dost traumatizující,” říká.

Navzdory nehodě ale dnes Fullerton přiznává, že poté, co byl se svým bratrem v průběhu let na řadě závodů, touha závodit v něm nadobro zakořenila. Byla to vášeň, která jej udržovala ve spojení s jeho ztraceným bratrem. Otec to věděl a svého syna raději nasměroval pryč od motorek k motokárám - sportu, který byl podstatně bezpečnější než motocykly, na kterých se zabily stovky lidí každý rok.

Fullerton na motokárách začal jak mladý kluk - vyhrávat začal hned a vlastně nikdy nepřestal

Od začátku bylo jasné, že Fullerton je nadaný. Už v úplně prvním roce, kdy závodil, ovládl sezónu 1966 britského juniorského šampionátu - závodní série, v níž zvítězil i během dvou následujících sezón. Obojím přepsal historii.

„Musel jsem pro to být stvořený,” přiznává dnes Fullerton způsobem, který naznačuje, že ani po všech těch letech neví, co jej činilo tak úspěšným. „Všechno to šlo docela snadno, abych byl upřímný,” dodává.

Následovalo vítězství za vítězstvím. V roce 1970 se pustil do motokárového závodění na mezinárodní úrovni soutěžíc s nejrychlejšími a nejzkušenějšími závodníky světa, z nichž mnozí se později stali velikány Formule 1. V roce 1973, na nejvyšší úrovni tohoto sportu, se Fullerton stal britským šampiónem, mistrem Evropy a pak i mistrem světa.

Byl prostě senzační.

Fullertonovi bylo 20 a byl to moment, kdy měl následovat přesun k závodním autům - na cestu k hvězdné slávě, finanční nezávislosti a osobním úspěchům ve Formuli 1.

Ale nikdy se to nestalo.

„V tu chvíli umírali ve Formuli 1 tři až čtyři piloti každý rok,” vysvětluje Fullerton. „Tohle jsem vůbec nechtěl. A myslím, že to, co se stalo mému bratrovyi, bylo katalyzátorem tohoto myšlenkového procesu,” říká dále.

Nebylo to tak, že by se Fullerton bál, to by se nemohl dostat tam, kam se dostal, ale nechtěl riskovat, aby rodiče přišli o dalšího syna v motoristickém sportu. V těch časech byly šance na přežití kariéry v F1 proti vám. Motokáry byly, ve srovnání s tím, bezpečné. Lidé tu neumírali a nejtěžší zranění, které si Fullerton během celé své kariéry přivodil, bylo několik zlomených žeber. A vybudoval si reputaci v paddocku - mladí piloti ho obdivovali, vzhlíželi k němu a týmy mu i nabízely peníze za jeho služby.

Tato kombinace znamenala, že Fullerton až na krátký výlet do Formule Ford v pozdějších letech nikdy nezkusil závodění v autech. Nechtěl, zůstal v bezpečí, nechal jídlo nedotčené na stole a nikdy nedovolil, aby se rodiče museli vypořádat s riziky spojenými s plněním jeho snů ve Formuli 1.

Fullerton se Sennou závodil tři roky, porazil ho pokaždé, i když mu sám radil, jak se stát lepším

Jedním z oněch mladých pilotů, kteří k Fullertonovi vzhlíželi, byl 17letý Brazilec jménem Ayrton Senna da Silva. S Fullertonem byli stájoví kolegové v DAP v roce 1978 - Fullerton byl placený profesionál a Senna platící nováček. „Poprvé jsem ho potkal, když se potloukal kolem továrny DAP,” vzpomíná Fullerton. „Nebyl jako ostatní řidiči, byl velmi soustředěný, trochu klidný, trochu vážný. Přesto byl velmi zapálený,” říká dnes.

Tým se vydal testovat do španělské Palmy před světovým šampionátem toho roku. A Senna byl od prvního dne rychlý. „Říkal jsem něco jako: 'Počkejte, tenhle kluk je výjimečný',” vzpomíná.

Jenže Fullertona to zase tak moc nezajímalo. Znal motokáry do posledního šroubku - uměl na nich pracovat lépe než sami mechanici, uměl postavit motor lépe než motoráři a věděl o jejich designu více než designéři. Byl neuvěřitelně oddaný každému aspektu tohoto sportu a jeho sebedůvěra jakožto pilota neměla obdoby.

Senna často býval na začátku závodních víkendů rychlejší. Brazilec se svým mechanikem od začátku sázeli na to nejlepší nastavení a nejlepší motor a šli za tím nejlepším dosažitelným časem. Fullerton vzpomíná, že když byl o pár desetin pomalejší po prvních trénincích, Senna se samolibě vracel do svého hotelového pokoje přesvědčen, že na Londýňana konečně našel recept. Ale Fullerton vždy metodicky pracoval v průběhu celého víkendu a zkoušel při trénincích různá nastavení i bez nejlepšího motoru, dávajíc všechny střípky správné dohromady jen ve chvíli, kdy na tom opravdu záleželo.

Když přišla kvalifikace, Fullerton porazil Sennu o několik desetin, což byl výkon který brazilského mladíka poslal znovu na zem. „Chvíli trvalo, než Senna pochopil, jak jsem to dělal,” říká Fullerton. A když je tázán, zda si myslí, že intenzivní oddanost, kterou byl Senna ve Formuli 1 známý, byla do jisté míry dána i tím, co se naučil jako jeho stájový kolega, Fullerton říká, že si nemůže být jistý. „Lidé z jeho blízkosti mi ale po letech říkali, že to byl ten případ,” konstatuje přesto.

Senna před Fullertonem, to byla výjimka, většinou se na něj díval. A když závod nevyhrál, bylo to jako v případě na poslední druhé fotce - vedl o parník a sedm kol před koncem mu vypověděl službu motor

Během sezón 1978 a 1979 byly vztahy Senny a Fullertona dobré. Senna často žádal Fullertona o rady týkající se svého řízení a Fullerton mu říkal třeba to, že to přehání, že jde příliš tvrdě do zatáček, následně hoblujíc pneumatiky na výjezdu ve zbytečném smyku.

V roce 1980 ale bylo po všem. Senna už byl tehdy zkušený a měl zálusk na pozici jedničky. Ale bez ohledu na to, o co se pokusil, jeho týmový kolega z DAP měl vždy navrch. Ten den v italském Jesolu byl bodem zlomu - po Fullertonově ostrém předjížděcím manévru v posledním kole spolu tihle dva zřídkakdy promluvili.

Fullerton ale nikdy nepovažoval Sennu za svého jediného soupeře. „Byl jedním ze tří, možná čtyř. Byl to někdo, na koho si dáváte pozor, ale ne ten jediný,” konstatuje s odstupem času. V roce 1980 vyhrál Fullerton jeden každý závod, do kterého nastoupil. Jedinou výjimkou byl světový šampionát, kdy mu sedm kol před koncem, s velkým náskokem, vypověděl službu motor. Ani tehdy ale Senna nevyhrál, ve světovém šampionátu pak nezvítězil nikdy.

V roce 1981 se Senna přesunul k automobilovému závodění v Anglii. Udělal to, co měl Fullerton udělat v roce 1973 a všechno ostatní už je historie. Senna později dominoval v každé závodní sérii, ve které se objevil, až se v roce 1984 dostal do F1, kde nejprve sváděl nerovné souboje u mizerného Tolemanu, závodil za Chapmanův ikonický Lotus, než se přesunul k McLarenu, kde začaly časy jeho slavné rivality s Alainem Prostem.

Prost, mimochodem, si v motokárách od Fullertona nikdy nevysloužil bůhvíjaké hodnocení. „Byl rychlý, ale nikdy to nebyl člověk, kterého bych se bál, že by mě mohl porazit. To samé Mansell. Bylo tu několik dalších hochů, jako Senna, na které jsem se soustředil více,” říká.

Co by se stalo, kdyby Fullerton udělal totéž, co jeho výše zmínění kolegové? Pokračovala by tato míra dominance i ve Formuli 1, nebo by mu závodní auto a nezbytně jiný styl řízení až tak nesedly?

Přemýšlí někdy o tom, „co kdyby”?

„Trochu ano,” připouští. „Je mi 63, pracuji každý den, snažím se naučit děti jezdit na motokárách a nemám v podstatě žádné peníze. Ale fakt, že mě Senna zmínil na konci onoho filmu, to bylo skvělé. Pokud jsem litoval rozhodnutí neposunout se dále předtím, po tomto říkám: 'Ne, opravdu toho nelituji.' To uznání mám teď tak jako tak,” dodává Terry Fullerton.

Senna zemřel při nehodě v roce 1994. Je to tragické připomenutí, že - při závazku, který Fullerton dal svým rodičům - jeho rozhodnutí zůstat v motokárách bylo dost možná správné...

Autor článku je šéf obsahu na Beepi.com, službě pro nákup a prodej aut. Sám je závodním řidičem, který se v 90tých letech učil právě u Terryho Fullertona a příběh jeho života předkládá světu z první ruky. Článek původně publikovaný v rámci jeho sloupku Three Wide nám přišel velmi poutavý a s jeho laskavým svolením jsme vám jej chtěli přiblížit i s minimálními redakčními úpravami v českém překladu. Snad vás zaujal tak, jako nás - teď už víte, že po světě stále ještě chodí člověk, s nímž se Ayrton Senna tři roky utkával s tou samou technikou a nikdy jej nedokázal porazit...

Kompletní galerie fotek z archivu Terryho Fullertona

Video s Ayrtonem Sennou

Alex Lloyd