Autoforum

/

Foto: Tom Hartley Jnr. Sales, tiskové materiály

Něco takového jste ještě nikdy neviděli a nejspíš už ani znovu neuvidíte. Vědělo se, že existuje, vědělo se, že je mimořádná, asi nikoho ale nenapadlo, kolik a jakých strojů se v ní ve skutečnosti sešlo. Teď jsou zřejmě všechny na prodej.

Čím je sbírka superaut sultána Bruneje mezi silničními vozy, tím se postupem času stala sbírka Formulí 1 Bernieho Ecclestona mezi závodními stroji. Až mytickou kolekci veřejnost nikdy nemohla vidět pohromadě a nejen to, některé stroje byly očím publika skryty dekády. Teď je na prodej a fascinující je snad ještě víc, než by kohokoli napadlo.

Můžete namítnout, že sešlost necelých 70 aut není na místě srovnávat s tisíci vozy brunejské královské rodiny, ale podívejte se na to jinak - ef-jedničky se jezdí něco přes 70 let, odpradávna v těchto závodech krouží nanejvýš pár desítek týmů, které postavily obvykle pár jednotek závodního strojů za celou sezónu, z nichž řada byla zničena ať při nehodách nebo prostě proto, že si s nimi nikdo nevěděl rady. Navíc je třeba dodat, že spousta z nich nemá valnou hodnotu, protože s nimi nikdo nic nedokázal. Touto optikou je sedmdesátka slavných formulí něco naprosto mimořádného a to je třeba dodat, že je Bernie E. jen „nesyslil”. Asi padesátku jich měl v rámci tříbení své sbírky už dříve prodat.

Je to navíc prakticky jenom on, kdo vůbec mohl tak rozsáhlou kolekci dát dohromady. Dnes 94letý malý-velký muž byl téměř u všeho, co se v těchto závodech šustlo - byl už plnoletý, když se Formule 1 začaly jezdit, a v roce 1949, tedy ve svých 19 letech, se stal závodním pilotem. Současně budoval svůj byznys v oblasti prodeje aut a v roce 1958 byl dost bohatý na to, aby se se soukromou formulí se sám pokusil kvalifikovat se strojem zkrachovalého týmu Connaught do Velké ceny Monaka.

Od Formule tedy nikdy nebyl daleko, až v roce 1971 ale koupil tým Brabham a postupně se vypracoval v zástupce týmů v rámci organizace zvané FOCA (Formula One Constructors Association), která se dostala do pozice subjektu zastupující celý seriál v oblasti komerčních práv. Později dal za vznik tzv. FOPA (Formula One Promotions and Administration) patřící jen jemu, z níž se vyvinula dodnes existující FOM (Formula One Management), nyní součást velké změti firem v rámci tzv. Formula One Group. Zbytek už je miliardová historie, Ecclestone je faktickým strůjcem Formule 1, jak ji známe dnes, a propracoval se doslova z ničeho až do pozice komerčního vládce celého cirkusu, který přes fond soukromého kapitálu postupně prodal současným vlastníkům.

Právě díky tomu všemu se mohl dostat k tolika monopostům jako nikdo jiný. Kupoval je už před svým angažmá přímo ve sportu, všechny stroje svého Brabhamu si nechával po jejich nasazení do posledního závodu a pak postupně skupoval výjimečné ef-jedničky rozličných týmů. Že to dělá, se vědělo, v některých případech bylo i známo, že to byl Ecclestone, kdo tu a tam koupil nějakou slavnou formuli v aukci. Že vlastní jejich sbírku schovanou někde v hale u velkého britského letiště, se traduje též dekády, přesto vše udržoval mimo dohled veřejnosti. A dnes musíme žasnout nad tím, jakou sbírku automobilových drahokamů dal dohromady.

Dozvídáme se o tom díky tomu, že osobně pověřil firmu Tom Hartley Jnr. Sales, společnost vlastněnou synem slavného obchodníka s auty Tima Hartleyho, aby prodal všechny zbývající závodní stroje, které vlastní. Je to zcela nepochybně nejlepší sbírka formulových monopostů, kterou kdo kdy dal dohromady, neboť normálně opravdu není možné přijít „do obchodu” a takové auto koupit. Ecclestone ji dával dohromady prakticky celý svůj dlouhý život, některá vlastní déle než půlstoletí a řadu z nich nikdo neviděl od chvíle, kdy se stal jejich soukromým majitelem.

Plných 69 vozů zahrnuje okolo 30 Brabhamů z let 1972 až 1988 včetně veleslavného Brabhamu BT46B zvaného Fan Car kvůli aktivně vytvářenému přítlaku, kterou pro jeho dominanci museli zakázat. A je to přímo ten vůz, který Niki Lauda řídil při Velké ceně Švédska v roce 1978, jíž pochopitelně ovládl a musel skončit. Sbírka zahrnuje také 17 Ferrari od stroje, se kterým Mike Hawthorn ovládl šampionát F1 v roce 1958, mimořádného Ferrari 375 F1, které jako první vyhrálo závod v seriálu nebo Ferrari F2002, se kterým Michael Schumacher dosáhl v roce 2002 vítězství ve třech závodech na cestě za titulem mistra světa.

Přidejte si k tomu perfektní stav všech aut, která jsou do jednoho plně funkční a byla v průběhu času restaurována. A máte před sebou něco skutečně mimořádného. Oficiálně zveřejněné fotky a video jsou zatím jen ochutnávkou, přesto z toho všeho přechází zrak. Dá se tušit, že auta budou rozebrána po jednom či nanejvýš pár kusech a takto pohromadě už je nikdy neuvidíme. Nakonec i proto, že Telegraph odhaduje jejich hodnotu na víc jak 500 milionů liber, tedy víc jak 15 miliard Kč, kdo byl dal tolik peněz za všechna najednou? Škoda, že si Ecclestone neotevřel muzeum, mohl na tom slušně vydělávat a sbírku by v této podobě možná akceptovali i dědici.

A proč vlastně auta prodává? Asi byste to uhodli, byť to zní poněkud krutě - jeho manželka o ně nejeví v této podobě zájem a raději chce být u jejich prodeje dřív, než opustí tento svět: „Miluji všechna svá auta, ale nadešel čas, abych začal přemýšlet o tom, co s nimi bude, až tady nebudu. A proto jsem se rozhodl je prodat. Poté, co jsem je tak dlouho sbíral a vlastnil, bych rád věděl, kam zamíří, a nenechával jejich prodej na své ženě, kdybych nebyl poblíž,” řekl k věci se svým tradičním nadhledem.

Podívejte se na to, co zatím můžeme vidět, na přiložených záběrech, stojí to za to.

Zdroje: Tom Hartley Jnr. Sales, Telegraph

Petr Miler