Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) ČR není zemí supersportů, přesto se tu jeden vyráběl. Tedy, skoro. Počet vyrobených MTX Tatra V8 spočítáte na prstech jedné ruky.

Automobilový závodník Cyril Svoboda v 80. letech hledal vůz, který by se mohl účastnit závodů Formule 1 jako safety car. Tatry 623 byly na Hungaroringu používány záchranářským týmem, ale jako safety car jezdily rychlejší vozy Porsche. Použít pro tento účel jiné auto české provenience nebylo myslitelné, a tak se Svoboda obrátil na guru českého automobilového designu Václava Krále, aby stvořil nějaké stvořil. Tak začaly práce na stroji, který se představil v roce 1991 na pražském autosalonu jako MTX Tatra V8.

Koncem 80. let byly hotové nákresy a na začátku roku 1990 v soukromé garáži v Kralupech nad Vltavou kousek severně od Prahy vznikla maketa vozu, která se později použila na výrobu forem pro karoserii konečného auta. V roce 1991 probíhalo testování prototypu na mosteckém okruhu, které předcházelo onomu představení, při kterém firma Metalex, mimo jiné výrobce Favoritů Roadster, dostala údajně téměř dvě stovky objednávek.

„Supertatra Antiporsche”, jak stroji říkal Václav Král, byla postavena na šasí vyvinutém Metalexem a byl to dvoumístný supersport. Jeho laminátová karoserie byla 4,6 metru dlouhá, 198 cm široká a 116 cm vysoká. Seděla na šasí, jehož základem byl příhradový trubkový rám. Přední kola byla zavěšena systémem McPherson a zadní kola využívala kyvadlové úhlové nápravy.

Na tehdejší dobu úctyhodné byly i pneumatiky - stroj byl obut do gum Pirelli P Zero s rozměrem 245/40 ZR17 vpředu a 335/35 ZR17 vzadu. Dvoudílná litá kola byla značky OZ a pod těmi předními byly vnitřně chlazené brzdové kotouče o průměru 279 mm, svírané dvoupístkovými brzdovými třmeny. Skutečným unikátem byl nicméně motor. Konfigurace V8 tedy zas tak zvláštní není, jeho uložení však ano - nebyl ani před, ani za zadní nápravou, nýbrž na ní. Jak naznačuje nákres mezi fotografiemi, diferenciál byl umístěn přímo v bloku motoru, ze kterého tak vycházely poloosy k oběma zadním kolům.

Motor pocházel z Tatry 623 a byl chlazen vzduchem. Existovaly dvě varianty - v prvním, červeném prototypu na snímcích měl motor objem 3,5 litru a byl plněn dvěma karburátory Jikov. Na kola posílal 217 koní a 310 Nm, a to přes plně synchronizovaný manuální pětikvalt. Maximálka tohoto stroje byla 246 km/h a na stovku zrychlil za 6,2 vteřiny. Takovéto hodnoty byly v roce 1991 na auto československé výroby z říše snů.

Druhá, silnější varianta měla objem 3,9 litru a byla o dost silnější, a to kromě většího objemu i díky vstřikování paliva Bosch K-Jetronic. Na zadní kola posílala 305 koní a 365 Nm, což pro 1 350 kg těžký vůz znamenalo zrychlení na stovku za 5,6 vteřiny a maximálku 265 km/h. I tento motor se testoval v prvním prototypu, nakonec jím červený stroj ale vybaven nebyl. Podle Václava Krále však 265 km/h nebyla pro MTX Tatru V8 konečná, jen prostě nebyla k dispozici delší dráha, na které by se maximální rychlost dala zjistit.

Slabším motorem byl osazen i druhý prototyp, který byl vyvíjen jako dvojče toho prvního a byl původně také červený. Dostal se však do rukou německého podnikatele, majitele řetězce obchodů s koberci. Ten měl zálibu v perleťově bílé barvě, měl už v ní několik Mercedesů, takže stroj nechal odít do právě takového laku. Interiér také nechal přečalounit do červené kůže. Údajně hned v den představení na autosalonu v Praze si nejenže vůz objednal, ale dokonce i složil v Metalexu v Plzni zálohu. Kupní cena činila v roce 1991 ohromných 2 740 000 korun.

Brzy po vyzvednutí, ještě v České republice, s ním však údajně havaroval, a to kvůli žalostnému stavu tehdejších československých silnic. Vůz se tedy vrátil do Plzně, kde byl opraven a místo přední části, která se původně odklápěla celá, dostal příď s víkem, jakou vidíme i na třetím prototypu, černém stroji, který si pro změnu koupil jistý Ital a pak s ním jezdil mezi Milánem a Prahou.

Tento prototyp měl v útrobách silnější variantu zmíněného osmiválce a také spoustu dalších změn. Palubní deska je například úplně jiná, místo páčkových přepínačů na ní vidíme dost nevzhledné, ale podsvícené - právě proto tu musí být - ovladače z Favoritu. Černý vůz také má větší světlou výšku. A také má tento stroj na rozdíl od předchozích dvou posilovač řízení, který je také unikátní - je možno jej vypnout tlačítkem vlevo od volantu, aby vůz nebyl na dálnici tak neposedný.

Dodnes elegantní karoserie však měla dost chyb. Dveře se otevíraly nahoru jako u italských supersportů, což je sice zajímavé, ale dost velká okna se do nich neměla šanci vejít. Nikoho asi nenapadlo instalovat aspoň malá posuvná okénka jako na závodních autech, takže se okna nedala vůbec otevřít. K tomu nebyl první prototyp vůbec vybaven ventilací, tu dostal až druhý stroj; třetí měl dokonce manuální klimatizaci. A pokud vám přední světla přijdou povědomá, je k tomu důvod - pocházejí z BMW řady 8.

Právě kvůli nedostatkům italský majitel svůj vůz záhy prodal a nyní toto auto stojí v Muzeu sportovních vozů v Lánech, v těch stejných Lánech kousek od Rakovníka, kde má prezident republiky letní sídlo. Tento vůz se také v roce 2010 objevil ve videoklipu k písni Runaway amerického zpěváka Kanyeho Westa.

I druhý, bílý prototyp se později dostal zpátky do České republiky a stejně jako první, červený, který byl v majetku Metalexu nejdéle, je v soukromých sbírkách. Měl také údajně existovat čtvrtý stroj, který byl prý dodán do Spojených států bez motoru a převodovky. I ten se nakonec prý dostal do ČR, ale zda z něj bylo postaveno celé auto třeba i za použití jiného motoru, není známo.

A zbytek z oněch dvou stovek objednávek? Metalex chtěl původně hned po představení v roce 1991 prodat celý projekt kopřivnické Tatře, aby rozběhla výrobu, jenže ta neměla zájem. O pár let později jej od Metalexu koupil soukromý podnikatel, ale bohužel halu, ve které bylo všechno potřebné pro zahájení výroby, postihl požár a úplně všechno shořelo.

Na světě tak existují pouze tři kompletní MTX Tatry V8. Příběh českého supersportu tragicky skončil ještě dříve, než skutečně začal. Buďme tedy rádi, že existují alespoň fotografie a videa těchto třech kousků. A když o některém víkendu nebudete mít co dělat, návštěva zmíněného lánského muzea by nemusela být špatným nápadem...

Černý kousek, jediný se silnějším motorem a klimatizací, stojí v Muzeu sportovních aut v Lánech

Marek Bednář