Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Bitva McLarenu a Ferrari se přesouvá na silnice. Vyjde z ní lépe výkonnější LaFerrari, nebo P1, které podle Rona Dennise zdolá Ring pod 7 minut?

Britsko-italský souboj dvou špičkových stájí F1 a současně výrobců sportovních aut se po letošním ženevském autosalonu rozvinul do podoby, na kterou by byl Bruce McLaren nepochybně pyšný a Enzo Ferrari téměř jistě zlostně prskal. Vzájemný průnik „intimních zón“ obou značek mimo závodní dráhu nastal příchodem modelu MP4-12C, který narušil teritorium 458 Italia, ale až aktuální stroje P1 a LaFerrari dávají jejich klání tu správnou příchuť - nejde o nic menšího, než titul nejrychlejšího silničního a okruhového vozu světa.

Abychom předešli nedorozumění, Bugatti Veyron anebo třeba auta jako je Hennessey Venom GT (máte-li rádi projekty menších značek), budou i nadále dominovat tabulkám, pokud jde o jízdu v přímce. Ferrari i McLaren se jim však svou specializací na jiný druh rychlosti dokázaly vyhnout, výkonově za sebou zanechat třetí hybridní supersport Porsche 918 Spyder, a tak si to můžou v ringu (anebo spíše na Ringu?) rozdat jen samy mezi sebou.

McLaren jde do bitvy vyzbrojen hybridním pohonem (údajně zčásti vyvíjeným v pražské pobočce společnosti Ricardo) sestávajícím z dvakrát přeplňovaného vidlicového osmiválce M838TQ o objemu 3 799 cm3, elektromotoru a sedmistupňové dvouspojkové převodovky Graziano. Kombinovaný výkon vozu činí 916 koní a 900 newtonmetrů, což stačí na elektronicky omezenou maximální rychlost 350 km/h a schopnost vrhnout se z místa vpřed k 100 km/h „pod tři vteřiny“.

Parametry LaFerrari jsou obdobné, Maranello se k nim však dobralo trochu jinou cestou. Základem není relativně menší jednotka s přeplňováním, nýbrž klasický atmosférický dvanáctiválec o objemu 6 262 cm3. Zbytek je už paralela, tedy elektromotor a sedmistupňová dvouspojková převodovka. Výkonově italský stroj svého britského soupeře lehce překonává, když slibuje celkem 963 koní a maximální točivý moment 970 newtonmetrů.

Náskok Italů je v tomto případě vybudován na spalovacím motoru (800 vs. 737 koní), takže i s vybitými baterkami by jejich produkt měl mít navrch. V elektromotorech zabalených do systémů HY-KERS a IPAS naopak nepatrně vede McLaren - 178 proti 163 koním. LaFerrari má však oproti britskému supersportu ještě jednu nezanedbatelnou papírovou výhodu v podobě nižší hmotnosti. O kolik přesně, to popravdě netušíme. Ferrari uvádí impozantních 1 255 kg, což je o 110 kg méně než vážilo Enzo, Italové však tradičně píšou do tabulek takzvanou suchou hmotnost bez provozních náplní. P1 naproti tomu zveřejnilo pohotovostní hmotnost 1 400 kg (předpokládáme, že bez euro-balastu 75 kg), a to je pro změnu o hodně více než u předchůdce F1 s váhou 1 138 kg.

Při zrychlení z nuly na stovku budou limitním faktorem pneumatiky a pohon pouze jedné nápravy, jinak by proti oběma neměl šanci patrně ani Veyron. Přesný čas každopádně neznáme ani u Ferrari, uvádí stejně neurčité „pod tři sekundy“ jako McLaren. Bok po boku by obě auta měla zůstat i po dosažení 200 km/h, automobilky se shodly na „pod sedm vteřin“, a tak se výhoda LaFerrari v lepším poměru váhy a výkonu začne projevovat až dalece za běžnými limity. Rovných 300 km/h dá Ital za 15,0 s, kdežto Brit „jen“ pod 17 s.

Máme tu tedy těsné vítězství konstruktérů Ferrari? Teoreticky ano, ve skutečnosti bude odpověď asi o něco komplikovanější. Při prezentaci McLarenu si šéf firmy Ron Dennis nebral servítky a rovnou řekl, že P1 je nejrychlejším automobilem na světě. Tohle poněkud neskromné prohlášení bychom možná brali jako cílenou provokaci od člověka, který tuší, že vzhledem k exkluzivitě a extrémní ceně obou strojů bude přímé srovnání velmi nepravděpodobné. Nicméně Ronův hod rukavicí měl velmi konkrétní podobu. Na videosnímku ze Ženevy se můžete podívat, jak šéf McLarenu před desítkami svědků prohlašuje, že se jim na okruhu Top Gearu podařilo překonat dosavadní rekord o celých 10 sekund.

Poněkud kontroverzní prvenství zpochybňované kvůli pneumatikám dnes s časem 1:13,8 min drží Pagani Huayra. Pokud je tvrzení Dennise skutečně pravdivé, museli se jeho lidé s P1 dostat někam k minutě a tří vteřinám, což je o sedm sekund lepší čas, než zde zajel Michael Schumacher v polozávodním prototypu Ferrari FXX v roce 2009. A to je docela slušná kombinace stroje a pilota...

Aby jeden provokativní údaj vyslaný cíleně směrem ke stánku Scuderie nebyl málo, přidal Ron Dennis ještě další. Prozradil, že jejich McLaren P1 zvládne Severní smyčku Nürburgringu „pod sedm minut“, čímž by s přehledem překonal Gumpert Apollo (7:11,57 min) i Dodge Viper ACR (7:12,13 min.) a dostal se na úroveň lehounkých speciálů Radical SR8 LM (6:48 min.) a SR8 (6:55 min.). Pikantní je to o to více, že si Dennis moc dobře uvědomuje, že na Nordschleife konstruktéři Ferrari nejezdí, a proto existuje jen malá šance, že zde italský stroj někdo změří, natož aby pro tuto specifickou trať byl optimalizován.

Můžeme jen hádat, pro kolik ze 499 majitelů LaFerrari a 375 vlastníků McLarenu P1 budou skutečné schopnosti jejich aut natolik důležité, aby místo volby „srdcem“ ovlivněným jménem, prestiží a možná špetkou národní hrdosti dali přednost prosté srovnávací tabulce. Tipujeme, že jich asi mnoho nebude. Exaktní čísla výkonů či naměřených časů však jistou psychologickou roli hrát můžou a společně s delší tradicí jsou na straně Ferrari. Dokazuje to ostatně i aktuální zpráva týkající se prodejů.

Kolik aut McLaren prodal, zatím nevíme, každopádně je známé, že s přeprodukčními vozy cestoval po celém světě a na prezentacích se snažil nalákat potenciální klientelu na výkony v kombinaci s cenovkou přibližně 25,4 milionu korun. Italové nepochybně udělali to samé (ačkoli jsme stejně intenzivní propagační akce nezaznamenali), evidentně však hrají jinou ligu, i když prodávají o pět milionů dráž. Včera vedení Ferrari hrdě oznámilo, že na 499 aut mají přes tisíc zájemců, což by znamenalo, že mají předem vyprodáno. Věřit by se tomu dalo. O spoustě maranellských supersportech je známo, že časem svou cenu zhodnocují, a přestože se automobilka snaží zabránit spekulacím prodejem těchto aut pouze svým váženým zákazníkům s několika dalšími Ferrari v garážích, pokaždé tomu jistě nezabrání. Vydělat se dá jistě také na McLarenu F1, Britům však za chybí kontinuita ve výrobě, a tak je P1 tak trochu zajíc v pytli. Jakkoli je jedním z nejrychlejších...

Tip: Projděte si všechny novinky ženevského autosalonu 2013, máme pro vás i galerii živých fotografií přímo ze Ženevy.

Naproti tomu McLaren vyrukoval s časem na Nürburgringu pod 7 minut a o 10 sekund lepším časem na okruhu Top Gearu než je současný rekord

Zdroje: Ferrari, McLaren, Motor Authority

Miro Mihálik