Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Prvním nositelem emblémů RS se u Audi stal vůz postavený na základech kombi 80. Fascinuje i teď.

Zakladatelem sportovně rodinných vozů značky Audi opravdu nebyla šestiválcová RS4, byť mnozí ji za prvního reprezentanta této skupiny považují. Emblémy RS (zkratka RennSport) totiž vozil z Ingolstadtu už o několik let dříve raritní kombík vzniklý na bázi tehdy končícího Audi 80 Avant (typ B4/8C). RS2 Avant, jak se tenhle pekelný vynález nazývá, byl vyvíjen ve spolupráci Audi a Porsche. Při jeho vzniku v roce 1994 šlo o vůbec nejsilnější a nejrychlejší Audi, jaké do té doby vzniklo, a tyto přívlastky mu vydržely ještě dva roky do příchodu první „es-osmičky“.

Výsledek projektu interně označeného jako P1 (P od Porsche) nosil nenápadné emblémy, které jej od běžných osmdesátek lehce odlišovaly. Zasvěcení však dobře věděli, že tohle není úplně obyčejná audina na vkusných kolech, ale ďábel skrytý v hávu laskavé dívky. Tvářila se sice, jako kdyby ani mouše nemohla ublížit, jenomže na sprintu natřela v podstatě kohokoli, kdo si jen trochu vyskakoval. Velkou výjimečnost vozu vtisklo nejen Porsche, ale také samotné Audi, které za dobu výroby vyrukovalo s pouhými 2 891 kusy, přičemž původní plán zněl 2 200 kusů. Největším kouzlem byly supersportovní výkony, všudypřítomná trakce díky permanentnímu pohonu všech kol a navíc i každodenní využitelnost diktovaná praktickou karoserií s velkým zavazadelníkem. Zbraň na rychlé Mercedesy a BMW té doby stála za to.

Základem RS2 bylo Audi 80 a ostřejší model S2. Z druhého jmenovaného si RS2 vypůjčilo podélně uložený motor (MKB: ABY), který byl ovšem od podlahy překopán a jediné, co z něj zůstalo stejné byl objem. Dostal tedy i zcela vlastní označení ADU. Jednalo se o řadový dvacetiventilový pětiválec s objemem 2,2 litru, který se mohl pochlubit výkonnějším turbodmychadlem KKK, větším mezichladičem stlačeného vzduchu a pořádně přepracovaným výfukovým potrubím. Jiné bylo sání, vačky, vstřikování, kontrola tlaku, chlazení i časování ventilů.

Motor se zcela odlišnou řídící jednotkou se vyznačoval kompresním poměrem 9,0:1, což mu spolu se zmíněnou modifikační kúrou přineslo dokonce 85 koní (z 230 na 315 koní při 6 500 otáčkách) k dobru a výsledný točivý moment se usadil na 410 Nm při třech tisících ot. Nejlépe se cítila jednotka s úctyhodným výkonem 143 koní na litr při provozu na 98oktanový natural, při přeřazování si vždycky pěkně odfoukla díky blow-off-ventilu. Přesto byla při jízdě turbodíra taková, že jste si před nástupem plného tahu pomalu stíhali uvařit kávu.

Podvozek s permanentním pohonem všech kol Quattro s mezinápravovým diferenciálem Torsen samozřejmě musel podstoupit razantní úpravy, aby byl připraven na takovou porci výkonu a z něj pramenící dynamiky. Odlité lichoběžníky tedy nahradily původní méně robustní řešení a na každém kole se objevil čtyřpístkové výkonné brzdy od Porsche, jenž byly rozeznatelné díky nápisům na červeně lakovaných třmenech. Brzdová soustava údajně pocházela přímo z modelu 968 Club Sport. Po krátké době byla soustava ještě modifikována, neboť s 1595 kilogramy si nechtěly dobře poradit ani 304milimetrové kotouče, a tak je tvůrci zaměnili za větší s průměrem 322 milimetrů z modelu 993 Turbo.

ABS údajně zasahovalo pouze při zřetelně kritickém brzdění, což umožňovalo brzdit efektivněji. Oproti S2 bylo RS2 o kus snížené a k tomu dostalo od Porsche sedmnáctipalcová kola se širším obutím (z 911 generace 964), která pomohla snížit neodpruženou hmotnost a podpořit tak stabilitu ve vysokých rychlostech. Vůz sice zůstal nedotáčivý, ale k neutrálnímu projevu měl rozhodně blíže něž S2. Na zadní nápravě byla navíc uzávěrka diferenciálu, kterou šlo manuálně ovládat, přičemž od 25 km/h se standardně sama odpojovala.

Tok výkonu na všechna kola zprostředkovávala šestistupňová manuální převodovka. Z klidu na stokilometrovou rychlost s dobrým řidičem uměla RS2 zrychlit na stokilometrovou rychlost za tehdy pro kombík těžko představitelných 5,4 sekundy a na dvoustovce jste stanuli o dalších 17 sekund později. Maximální rychlost se prý pohybovala nad udávanými 262 km/h a motor snesl neuvěřitelné dávky dalšího výkonu navíc. Zajímavé bylo i to, že RS2 zvládala na 50 km/h zrychlit svižněji než superrychlý McLaren F1. Spotřeba se podle udávaných hodnot pohybovala lehce nad 9 litry, na skutečnost se nás ale neptejte.

Přestože karoserie byla takřka identická s modelem 80 Avant, RS2 si ze spolupráce z Porsche přece jen odnesla některé poznávací prvky. Kromě kol, červených třmenů a blinkrů se tu uvelebila také zpětná zrcátka z generací 964 a 993 (model 911, pochopitelně). RS2 si ale oproti standardním osmdesátkám přivezla také modifikované nárazníky. V předním se nachází trojice otvorů ve stylu 993 Carrera 4S/Turbo a to kvůli potřebným dávkám vzduchu pro chladič a brzdy. Dalším příznačným a již zapomenutým prvkem je zapuštěná poznávací značka, viditelnějším pak opticky spojená koncová světla. Nápisy spolutvůrce Porsche se dají nalézt například na malých eblémech. Příznačným lakem karoserie se stala modrá barva RS-Blau a neutrální stříbrná, zákazníci však mohli objednávat celkově z jedenácti laků.

V interiéru se nacházela obvykle kombinace dvou barev a bílý rychloměr byl cejchován až do 300 km/h. Pokud si ale něčeho nešlo nevšimnout, pak sedadel Recaro s bočnicemi, které se dnes pomalu nevidí ani u supersportů. Jejich čalounění nejčastěji kombinovalo alcantaru s kůží nappa a výšková regulace a nastavování opěradla probíhalo elektricky. Znak s logem RS2 jste mohli najít také na sportovním volantu, přičemž u původních verzí byly jeho paprsky vyvedeny v alcantaře. Přední airbag byl bez příplatku, pokud jste tu narazili na karbon, pak byl skutečný. V příplatcích šlo nalézt například elektrické ovládání všech oken, střešní okno nebo ostřikovače světlometů, ale také třeba plně pozinkovanou karoserii. V nabídce se objevila také automatická klimatizace, airbag spolujezdce nebo tempomat. Pro ty, co rádi jezdili v pěti s plným kufrem tu byla i síť na rozdělení zavazadelníku.

Jen 4,5 metru dlouhý a 1,7 metru vysoký vůz Audi-Porsche RS2 se stal zakladatelem skupiny sportovních kombíků, přičemž Audi na jeho pověsti v podstatě staví dodnes. Přestože naprostá většina RS2 vznikla jako tradiční Avant, podle automobilky se čtyřmi kruhy ve znaku vznikly také tři sedany, s tím, že jedno byste našli v muzeu a zbývající dvě v soukromých sbírkách bohatých Arabů. Podle toho se také odvíjela ne zrovna nízká cena. „Tuctovější“ kombi se od března 1994 do roku 1996 prodávalo zhruba za 99 tisíc německých marek (v době uvedení přesně 98 900 DM).

Dnes už je velké štěstí pokud narazíte na neupravený původní kus v dobrém stavu, neboť jejich stav stále klesá. Zachovalé ojeté kusy jsou na internetu k mání za částky přes 20 tisíc Euro, což znamená 550 tisíc Kč, sběratelské samozřejmě budou ještě o tisíce Eur dražší. S ohledem na potenciál vozu ale můžete klidně najít také značně unavené klidně 500 koňové vozy. Podívejte se ale, jak si při zrychlení kleknou na zadní a nepřehlédněte ani pohled na předchůdce RS4 (z roku 1999) na dalších videích i v přiložené fotogalerii.

Zrychlení originálního kusu

Maximální rychlost na německé dálnici

RS2 Avant v plné parádě

Adam Šrámek