Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Ford Model T je stále mezi 10 nejprodávanějšími auty světa. Byl úspěšný, i proto o něm kolují mýty.

Občas se na našem webu objeví slovní spojení „americká ikona”, většinou v souvislosti s Chevroletem Corvette či Fordem Mustang. Třebaže to jsou velmi důležitá auta historie, tím nejpodstatnějším je bezpochyby Ford Model T, stroj, který začátkem 20. století znamenal pro ohromné masy lidí výrazně lepší možnosti cestování či zefektivnění práce.

Nebylo to první auto na světě, ale bylo první, které se díky své nízké ceně, bytelnosti a velkým schopnostem skutečně masově rozšířilo. Lidé ho používali i jako traktory na polích, protože se na rozdíl od koní či volů neunavilo. Stačilo jen hlídat teplotu motoru a dolévat benzín. Dodnes zůstává Model T osmým nejprodávanějším automobilem světa - tak byl úspěšný. Asi pomohlo i to, že vydržel ve výrobě dlouhých 19 let mezi roky 1908 a 1927.

Koluje však okolo něj řada mýtů, na kterých sice někdy je troška pravdy, ale zbytek je výmysl. Třeba to, že „Plechové Líze” (Tin Lizzy), jak se Modelům T někdy říkalo, mohly existovat jen v černé barvě, je pravda jen zčásti. Pojďme se na pět z nich podívat.

Ford Model T můžete mít jen v černé barvě

„Zákazník může mít svůj vůz v jakékoliv barvě, pokud to bude černá,” napsal údajně sám Henry Ford ve své autobiografii. Důvodem má být, že černá barva jako jediná osychala dostatečně rychle. Ale pravdou je, že v prvních čtyřech letech výroby černá barva vůbec v nabídce nebyla - k mání byla červená, zelená, modrá a šedá.

V roce 1910 se začaly používat velmi tmavé odstíny zelené a pak i modré. Až v roce 1913 se výroba ustálila na černé a po explozi poptávky o tři roky později byl výsledek ten, že okolo roku 1920 byla většina Modelů T na silnicích Ameriky černých. V roce 1926, rok před koncem výroby, byly opět do nabídky přidány i ostatní barvy za účelem vylepšení vadnoucích prodejů, ale moc úspěšné to už nebylo.

V roce 1927 byl Model T údajně tak staromódní, že jste potřebovali speciální řidičský průkaz, abyste s ním mohli jezdit. Jeho ovládání totiž je podobné současným automobilům jen v tom, že sedíte na sedačce, auto má kulatý volant a je tu stejný počet pedálů. Ty pedály ale dělají něco úplně jiného než dnes a třeba převodovka se ovládá na několika různých místech, jak docela dobře ilustruje i video pod článkem.

Ford vynalezl výrobní linku pro automobily

Automobilka Henryho Forda jistě postavila rychlou a efektivní, téměř revoluční výrobní linku, ale nebyla to první výrobní linka na světě, a to dokonce ani v automobilovém průmyslu. První byl německý Benz, který na něčem podobném stavěl svá auta ještě dříve, než z továrny Fordu vyjel první Model T. Benz byl dokonce před rokem 1900 největší automobilkou na světě, vyráběl ročně stovky aut.

Ford Model T nebyl přes velmi efektivní výrobu ani nejlevnější, a to zdaleka. Levnější byl například stroj Ransoma E. Oldse, první Oldsmobile, který stál v roce 1901 pouze 650 dolarů za kus. To je zhruba ekvivalent 17 700 dolarů (cca 395 tisíc korun) dnes. Ford Model T v roce 1909 stál 825 dolarů, ekvivalent dnešních 512 tisíc korun; až v roce 1912 klesla jeho cena pod 600 dolarů.

Ford platil své zaměstnance dost na to, aby si mohli pořídit Model T

Je pravda, že dělníci pracující na výrobě Fordů Model T měli na tehdejší dobu vysoké mzdy, nebylo to ale pro Fordovu dobrosrdečnost k pracující třídě ani proto, aby si mohli koupit to, co vyrábějí. Známé „pětidolarové dny”, tedy pět vydělaných dolarů za den práce (z čehož asi půlku tvořily různé prémie), vznikly částečně proto, že robota u pásu byla těžká, monotónní a do značné míry nebezpečná, což je v podstatě i dnes.

Dělníci údajně velmi často odcházeli z fabriky právě proto, že nemohli vydržet tu nudnou a neustále se opakující práci a také nepříliš povzbudivé pracovní podmínky, a to prý i uprostřed práce, což zastavilo linku. V roce 1913, když bylo najato 53 tisíc lidí, aby v práci zůstalo 14 tisíc za mzdu 2,25 dolaru denně - i to tehdy bylo relativně dost - uvědomil si, že to je nákladná metoda a že je lepší si držet zkušené zaměstnance, než neustále přijímat a zaškolovat nové. Zvýšil tedy mzdy takovým způsobem, aby byly vyšší než v jiných podnicích, takže jeho zaměstnanci chodili do práce včas a střízliví a pracovali pilně. A neodcházeli tak často.

Henry Ford sám navrhl design Modelu T

Ford skutečně pracoval na designu některých svých vozů, ale Model T k nim nepatřil. Za designem tohoto stroje, který vznikl v roce 1907, stál maďarský přistěhovalec Józef Galamb a Charles Sorenson, narozený v Dánsku. Oba si byli s Fordem velmi blízcí a měli v počátcích automobilky několik různých rolí. Galambovi jsou například přisuzovány částečné zásluhy na návrhu Fordovy výrobní linky a Sorenson zůstal u společnosti až do 50. let 20. století.

Ford na vrakovištích sbíral díly na stavbu nových Modelů T

Podle některých zvěstí vysílala automobilka Ford agenty na vrakoviště, kteří tam získávali použitelné díly. Ty pak dělníci při výrobě nových aut používali. Cíl tohoto nepříliš čestného procesu samozřejmě byl uspořit peníze. Tato zvěst však nejspíš vznikla jako vtip v roce 1976 v jedněch novinách.

Ona anekdota hovořila o tom, že automobilka Ford hledala na vrakovištích ty díly, které vydržely nejvíce. Většina součástek byla příliš opotřebována, až na čepy řízení. Ty prý vypadaly u většiny vraků jako nové. A místo aby Ford začal propagovat své kvalitní díly, údajně nařídil, aby se čepy řízení vyráběly levněji a v horší kvalitě.

Tento příběh byl ale téměř jistě vymyšlený Nicholasem Humphreym pro ilustraci teorii efektivity alokace zdrojů přirozeným výběrem. Jako metafory se ho chytili spisovatelé Richard Dawkings a Jared Diamond a postupně se dostal do obrázku Henryho Forda jako člověka.

Výrobní linka Fordu Model T byla velmi efektivní

Henry Ford

Zdroj: Autoblog

Marek Bednář