Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

AMG na silnice dnes vypouští hot hatche a dálniční křižníky, kdysi ale stálo i za závoďákem na značkách, kterému zůstaly vestavěné zvedáky.

Úpravce AMG začínal jako relativně běžná tuningová firma, která se zabývala zejména zakázkovými stavbami pro patřičně movité zákazníky. Jejímu hledáčku se samozřejmě nevyhýbala ani značka Mercedes-Benz, tím spíš, že sídlí blízko - Affalterbach, domovské městečko AMG, je od Stuttgartu vzdálené jen pár kilometrů.

Od 80. let minulého století Mercedes spolupracoval s AMG postupně čím dál více, od dodnes proslulého „Kladiva” po první skutečné Mercedesy AMG v 90. letech. Spolupráce byla tak efektivní, jak po stránce výsledných produktů, tak i zákaznické přízně, že Mercedes napřed koupil část firmy AMG a nakonec, v roce 1999, ji pohltil zcela.

V průběhu spolupráce pochopitelně z dílen AMG vylezla řada různých modelů. Že jsou všechny designově odlišné, snad nemusíme vysvětlovat, stejně jako že pod jejich kapotami je většinou pořádná porce výkonu. A 45 AMG se svými 360 resp. 381 koňmi z dvoulitrového motoru by mohl vyprávět. Některá auta jsou trochu méně pochopitelná a oslavovaná tolik nebudou, jako např. C 30 AMG CDI. Jiná jsou ale milníky, zajímavými a unikátními stroji, které stojí za to si připomenout. Tady je deset takových.

Mercedes 300 SEL 6,8 AMG alias „Rudá svině”

Když jste značka jako Mercedes-Benz a nabízíte luxusní limuzíny, neočekává se od vás, že tu největší z nich oholíte až na kost, rozšíříte v rozchodu kol, pod kapotou namontujete 6,8litrový osmiválec, výsledek nazvete „Rote Sau” („Rudá svině”) a postavíte ho na startovní rošt okruhového závodu. Přesně to ale udělalo AMG v roce 1971 s modelem 300 SEL a převrátilo závodění v Evropě vzhůru nohama. Mimo jiné proto, že na čtyřiadvacetihodinovce ve Spa skončilo tohle auto druhé. Rudá svině zvládla stovku za 6,3 vteřiny a maximálka byla 228 km/h, což bylo tehdy mezi sedany nejvíc na světě.

Mercedes 300 SL AMG

Už „Rudá svině” přitáhla pozornost Mercedesu víc než dost a to, co následovalo v roce 1974, bylo podobně husarským kouskem. Do AMG přišel jeden majitel Gullwingu]] s tím, že chce něco zvláštního. Tuner se tedy pustil do práce a po dvanácti měsících, v roce 1974, přišel s 300 SL AMG. Zpod kapoty zmizel řadový šestiválec a jeho místo zaujala 4,5litrová V8 z tehdejší třídy S. Úplně všechny panely karoserie jsou změněné, jsou tu vytažené blatníky, jiná kola, prostě - všechno je jinak. Dokonce i v kabině je nová přístrojová deska včetně volantu. A výsledek je přitažlivý podobně neslušným způsobem jako Rudá svině.

Mercedes 190E AMG

O 190 E 2.5-16 jste si u nás už mohli přečíst. Bylo to kladivo na BMW M3, stroj, který je dodnes legendární. Nebyl to ale první ostrý Mercedes téhle třídy. Už dříve, v roce 1984, přišla verze 190E AMG, která byla výsledkem toho, že Mercedes dal privátním týmům k dispozici svá auta pro závody DTM. Jedním z oněch týmů bylo i AMG a právě 190E AMG je něco jako homologační speciál.

Mercedes 300E AMG „Kladivo”

V polovině 80. let bylo AMG na vzestupu, lidi měli o auta upravená touto značkou zájem. Od stavby Rudé svině uplynulo už patnáct let a chtělo to zase něco ohromujícího. AMG tedy v roce vzalo Mercedes W124 a pod jeho kapotu namontovalo až 6,0litrovou V8 o 385 koních. Přihodilo nějaké drobnosti typu zadního spoileru, rozšířené karoserie nebo unikátních kol, ale to hlavní tady bylo pod kapotou.

Tak se zrodil „Hammer” („Kladivo”), auto, které tehdy nabídlo výkony supersportu, ale s místem pro čtyři cestující. V té době byla maximálka 305 km/h a zrychlení na stovku jen lehce nad pět vteřin teritoriem automobilové smetánky typu Lamborghini a Ferrari. A „Kladivem” si AMG otevřelo cestu k širší spolupráci s Mercedesem, která začala v roce 1990.

Mercedes C 36 AMG

První skutečná třída C AMG se ukázala v roce 1995 a byla nástupcem 190E 2.5-16. Jenže na rozdíl od této okruhové zbraně byla třída C 36 AMG dálničním křižníkem. Nepotřebovala být za každou cenu sportovní, důraz zde byl kladen spíš na pohodlí, ale rychlosti tu vůbec nebylo málo - 3,6litrový řadový šestiválec dával 280 koní a 385 Nm. Maximálka byla tehdy už omezena na 250 km/h. A třebaže to bylo stále auto upravené externí tuningovou firmou, bylo už považováno za vrchol nabídky třídy C.

Mercedes CLK GTR

Pokud jste koncem 90. let hltali okruhové závody a hráli čtvrtý díl série Need for Speed, model CLK GTR netřeba výrazně představovat. Ukázal se v roce 1997 a s CLK toho měl společného jen velmi, velmi málo - v podstatě jen zadní světla a přední masku, když přimhouříte oči. Konstrukce je z hliníku a karbonu, motor je uprostřed a za ním je i v silniční verzi uječená závodní převodovka. Tohle auto je v silniční verzi až na detaily stejné jako v té závodní. A také je jiný motor, to aby vyhověl různým předpisům. Je to 6,9litrový atmosférický dvanáctiválec, o 0,9 litru větší motor, než je v závodní verzi.

Mercedes SL 73 AMG

Třída SL, nejluxusnější otevřený Mercedes, se vyrábí s dvanáctiválcem už docela dlouho. Dnes můžeme vidět označení 65 pro šestilitr s turbodmychadly, v roce 1998 se však objevil stroj s číslem ještě větším - 73. Označovalo pochopitelně objem motoru, V12 pod kapotou tohoto stroje měla 7,3 litru objemu. Nabídla 525 koní a hory točivého momentu. SL 73 AMG vzniklo údajně jen v 85 kusech, ale motor se dočkal delšího života - firma Pagani ho donedávna montovala do své Zondy.

Mercedes G 65 AMG

Mercedes Geländewagen, známý dnes jako třída G, vznikl v 70. letech jako auto pro armádu. V roce 2003 se objevila jeho první verze AMG, označená jako G 55 AMG, to kvůli 5,4litrovému osmiválci o 500 koních. Pokud si říkáte, že nic absurdnějšího už nemůže existovat, nemáte pravdu - v roce 2012 přišla verze G 65 AMG, která má pod kapotou dvanáctiválec se dvěma turbodmychadly, jehož točivý moment musí být omezen na 1 000 Nm. Zrychlení na stovku má tohle 2,9tunové auto lepší než většina hot hatchů. Jeho cena? Sedm milionů korun bez příplatků. A ty postranní výfuky jsou standardem.

Mercedes SLS AMG

Jako nástupce typu SLR McLaren se v roce 2010 ukázal model SLS AMG, který měl pod neuvěřitelně dlouhou kapotou 6,2litrový atmosférický osmiválec o 571 koních výkonu. Už to by stačilo na to, aby každý petrolhead začal slintat či rovnou omdlel, je-li to fanoušek AMG. Jenže tohle auto je také odkazem na původní 300 SL Gullwing, takže má nahoru výklopné dveře jako racčí křídla.

SLS AMG můžete mít rádi z více důvodů. Zejména tu je atmosférický osmiválec, který zní, jako když se Thor pře s Odinem o to, kdo zase nechal Lokiho utéct. Jízdní projev tohoto auta je chuligánský a pozadím hází na požádání. A pak tu jsou ty dveře, které ale mohou být také mínusovými body. Jsou tu totiž jen pro parádu, zatímco původní Gullwing je měl, protože nešly jinak udělat kvůli trubkovému šasi. Pokud vám ale vadí dveře kupé, je tu verze Roadster s normálními dveřmi, takže v podstatě nelze SLS AMG nemít rád.

Mercedes AMG GT

Jediné, co lze Mercedesu v souvislosti s SLS AMG trochu vyčíst, je, že ho po pouhých čtyřech letech na trhu nahradil novinkou, nazvanou AMG GT. Ta už totiž nemá atmosférický motor, nýbrž dvakrát přeplňovaný čtyřlitrový osmiválec, který najdete i v novém C 63 AMG a v několika dalších osmiválcových modelech AMG. Po řidičské stránce je však tohle auto mnohem vyváženější a velmi dobře funguje i jako sporťák, jak odhalil náš test. SLS AMG bylo spíše hot rodem, jeho přitažlivost ležela trochu jinde.

Marek Bednář